2Vyv: zkus sem tam pouzit "Vittu"

Paseš koně?

pf frrr pfrr fr fpppfrrr

Det är inte sant, jag förstår verkligen dem.

Deus jen machruje. Taky tu nevytahuju a nenaparuju, že svým českým kolegům rozumím až 57% toho co řeknou.

2Deus: To se mi s finskymi kolegy opravdu nemuze stat. Nerozumim nikdy nic...perkele..

http://www.filemirrors.info/

Bomba stránky o tom jak fungujou efekty na kytaru!!
http://www.beavisaudio.com/techpages/

Po dlouhé době mě zas jednou baví telekonference - moji švédští kolegové ignorují fakt, že švédštinou nijak zvlášť dobře nevládnu a hovoří tak, jak jim zobák narostl. Děsí mě jen to, že já jim fakt sem tam něco rozumím...:-D

https://www.fordoriginalnidily.cz/data/Servisni intervaly.pdf

smazano

zajímavý článek:
http://vacko.blog.sme.sk/c/282347/Africky-expert-Preboha-prosim-zastavte-pomoc.html#ixzz1fUj5Bs4S

deus:

Strašně pěkně napsáno. Osobně bych se NIKDY podobné akce nezúčastnil, protože se můj pacifismus vztahuje i na říši zvířecí. Na druhou stranu - přiznávám - jsem pokrytec, protože maso jím a jíst budu.

Ale hon, to už je opravdu i pro mě moc,...
...jako dítě jsem byl na honu na kačeny a zanechalo to v mé duši takové následky, že jsem si 100% jist, že své vůle něco podobného vidět už nikdy nechci. Ještě onehdá se mi zdálo, jak sadistický myslivec vytrhává dlouhé pero z křídla rozstřílené kachny ve smrtelné křeči a následně se údajně pokouší kachnu definitivně usmrtit vbodnutím tohoto pera kachně do zátylku. Samozřejmě se to nimrodovi povedlo až na x-tý pokus a mám dojem, že při tom honil ten den podruhé, ovšem nikoli kachny, ale jen jednoho ohyzdného ptáka. Možná bych se šel podívat na hon, kde by měly kačeny taky kulovnice. Nebo kdyby ti myslivci žádné pušky neměli a museli kachnu ulovit za použití holých rukou.

Mám za sebou náročný, ale krásný víkend - celou sobotu jsem strávil honěním...moc jsem se těšil, až svůj příspěvek začnu tímhle slovem a snad vyloudím úsměv na tváři nejednoho zdejšího prasáka:-) Zúčastnil jsem se jako honec lovu v lesích nedaleko Helfštýna - původně jsem čekal, že se budu procházet po lese a lovit skrz čočku fotoaparátu, ale bez dodávky akumulované elektrické energie se mi to nepodařilo. Školácká chyba, ale nevadí - v mámině dlouhé fialové péřové bundě z doby šusťákové jsem se s lahví slivovice v kapse prodíral ostružiním v leči a naháněl myslivcům divoká prasata. Musím říct, že i přes prolitou krev mě to bavilo, zvlášť když jsem si vzpomněl, že kdyby mě viděl "..baron Richthoffer, tak se smíchy potrhá." ;-) [kvízová vsuvka: ze kterého filmu pochází tato hláška?]
Funkcí honců je (v tomto případě tzv. "kruhové naháňky") procházet v řadě lečí a tlačit před sebou zvěř k linii střelců. Honci při tom pokřikují, nejčastějším křikem bylo "Hó" (nebo "Hop" - to jsem nedokázal rozlišit) a nikdo mi nemusel říkat, proč to dělají. Je jasné, že tak činí ze tří důvodů, seřazených dle důležitosti: dát o sobě vědět střelcům, kvůli vlastní koordinaci a kvůli plašení zvěře. Jako ryzí introvert jsem se samozřejmě téhle součásti své úlohy zprvu neúčastnil, přišlo mi to trošku směšné, důležitou část svého života jsem prožil v lese a navíc mi doma i ve škole vždycky říkali, že v lese se mám chovat tiše a nehulákat jako hovado. Přirozeně to vyústilo v mé zabloudění již při druhé pochůzce, když jsem ztratil spoustu času zdoláváním hluboké příkré strže (kterou zkušení místní samozřejmě obešli), ale tady mě to bavilo asi nejvíc, když jsem se drápal nahoru, vzpomněl jsem si že musím rozhodně zachránit flašku v levé kapse a s tím i na Hanzlíka, jak se obětoval pro dršťkovou polívku pro kamarády. Ale pozor - i když to tak nevypadá, byl jsem zcela střízlivý, i když zákaz požívat alkoholické nápoje během honu pro honce na rozdíl od střelců údajně neplatí. Když jsem se vydal dolů ven z lesa ulovit na pole signál pro mobil, prošel jsem skrz řadu střelců, kteří z mého zjevení byli zřejmě tak konsternovaní, že na mě ani nezavolali a já je tak vůbec neviděl. Narazil jsem na ně až když jsem se vrátil do lesa, abych se vydal hledat ostatní. Na poli, v dohledu silnice a nějaké vsi, jsem si asi připadal moc málo ztracený.. V dalších průchodech už jsem se ozýval tak hlasitě, až jsem byl nakonec za svůj zvukový projev pochválen.
Naše sobotní práce stála život dvě divoká selata, ačkoli výstřelů zaznělo řádově více a nejvíc pak padlo slivovice na "Hubertě". Věděl jsem, že na tradičním "slivkoštu" v rodišti přítomných myslivců jsou pravidelně desítky přihlášených soutěžících, ale netušil jsem, že je nakonec budu ochutnávat napříč ročníky. Kvalitu prolitého alkoholu potvrzuje fakt, že za jiných okolností by nebylo moje tělo uzpůsobeno něco takového přežít.
Jak celé tohle vyprávění začalo, tak i skončí. V sobotu ráno před touhle "poslední lečí" mi u snídaně máma a její muž ukazovali trofeje pro nejhoršího střelce, které se jim kdysi podařilo získat od nějakého umělce ze sousední vsi a chtěli je použít pro honorování při posledním nástupu, ale bohužel se je nepodařilo opatřit provázkem. Prý se také objevili lidé, kteří při jejich minulém předávání vyjádřili značnou nelibost. Název trofeje zněl "zlatá píča" a šlo o opravdu velmi vydařenou a mimořádně realistickou plastiku ženského orgánu.

Byl bych už pro dnešek býval byl mlčel, kdyby mi nebylo poslouchati z rádia labutí píseň vánoční zestárlého herce a zpěváka. Vánoční čas - chlebíčky a chlast.